Trh práce a nabídka práce
– Empirická pozorování ukazují, že substituční efekt převládá při nižších mzdách, zatímco při vysokých mzdách začíná převládat důchodový efekt. Proto má typická křivka poptávky po volném čase a z ní vyplývající křivka nabídky práce průběh zobrazen na následujícím obrázku (s růstem mzdy nabízené množství práce nejprve roste a posléze s dalším růstem klesá).
– Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase (chce-li mít člověk například 16 hodin volného času, znamená to, že chce 8 hodin pracovat, chce-li mít 17 hodin volného času, znamená to, že chce pracovat 7 hodin).
Zpětně zakřivená individuální nabídka práce
Poptávka po práci
– Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
– Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou:
MRPL = MFCL = w
