35) Hotovost a hospodářský výsledek, jeho rozdělení

Při činnosti dochází v podniku ke spotřebě výrobních činitelů – práce, materiálu, opotřebení strojů, nástrojů, budov. Aby bylo možno vyjádřit souhrnnou spotřebu činitelů, musíme jejich spotřebu vyjádřit v penězích. Spotřebu výrobních činitelů na určitý účel, vyjádřenou v peněžních jednotkách, nazýváme náklady. Náklady se vždy vztahují k určitým výkonům, určitému účelu. Tím se odlišují od výdajů. Prodejem výrobků a poskytováním služeb, tedy prodejem svých výkonů, podnik dosahuje výnosů. Výnosy můžeme charakterizovat jako výkony podniku vyjádřené v peněžních jednotkách. Rozdíl mezi celkovými náklady a výnosy podniku za určité období představuje hospodářský výsledek.
Může mít formu:
1) Zisku, jestliže výnosy přesahují náklady
2) Ztráty, jestliže náklady převyšují výnosy

Své hospodaření sleduje podnik v účetnictví. Vztah mezi náklady a výnosy je zachycen ve finančním výkazu, který je podnik povinen sestavovat ke konci roku.
Aby podnik dobře hospodařil, snaží se o dosažení maximálních příjmů a minimálních výdajů. Pokud jsou během daného období příjmy větší než výdaje, vzniká kladný tok hotovosti. Pokud jsou během daného období příjmy menší než výdaje, vzniká záporný tok hotovosti. Účetní evidence zahrnuje nejen stav a pohyb příjmů a výdajů, ale i stav a pohyb výnosů a nákladů. Výnosy jsou peněžním vyjádřením výkonů podniku. Výkony jsou věcným výsledkem výrobních a jiných činností podniku. Náklady představují účelové vynaložení – spotřebu – jednotlivých druhů majetku podniku a cizích výkonů (cizích prací a služeb)
Do nákladů patří:
1) provozní náklady
2) Finanční náklady
3) Daně z příjmů + mimořádné náklady

Některé náklady nejsou výdaji: příkladem jsou zejména odpisy. Rozdíl mezi výnosy a náklady je hospodářský výsledek. Hospodářským výsledkem se rozumí účetní hospodářský výsledek.Kladný hospodářský výsledek je označován jako zisk, záporný hospodářský výsledek jako ztráta. Zisk se pak rozděluje: můžeme zněj vytvářet fondy a pak z nich postupně odčerpávat prostředky na různé účely. Důsledkem použití zisku (např. zmíněné sociální účely i na odměny společníkům) je snížení kapitálu: dojde k tzv. dekapitalizaci podniku.

Finanční analýza

Finanční analýzu (rozbor) zpracováváme proto, abychom získali představu o současném a budoucím stavu podniku. Jde o to, abychom pomocí vhodně vybraných údajů zjistili, jak se vyvíjejí vzájemné vztahy (proporce). Zdrojem potřebných údajů o současném stavu podniku je především účetní evidence. Zdrojem údajů o budoucím stavu jsou údaje plánu. Předmětem finanční analýzy je komplexní hodnocení úspěšnosti podnikání z finančně ekonomických hledisek. Základním přístupem je srovnávání údajů a ukazatelů. Ukazatel u je poměrné číslo, které se obecně vypočítá jako:

A
u = ———
B

Veličiny A, B v uvedeném vztahu jsou údaje, jejichž vzájemný poměr u chceme ukazatelem vyjádřit.
Vypočtený ukazatel je číslo, které má charakter koeficientu. Můžeme jej také vyjádřit v procentech tak, že hodnotu u násobíme stem. ( A = zisk, B = tržby)
Každý ukazatel charakterizuje nějakou ekonomickou proporci. Tím je dána jeho vypovídací schopnost. Výsledné hodnoty ukazatelů pak srovnáváme. Při srovnávání se opíráme o předem zvolenou srovnávací základnu. Zpravidla ji představují údaje v určitém roce nebo jejich časová řada, popř. údaje o variantě plánu.
V zásadě existují dva způsoby srovnávání:
1) Mezipodnikové (prostorové) srovnávání
2) časové rozhraní

Vstupní údaje i výsledky výpočtů sestavujeme do přehledných tabulek. Výsledky doplníme komentářem.
Komentář může být:
1) Konstatování
2) Interpretace
3) Doporučení
4) Závěry

Výsledovka – tento pojem se používá pro rekapitulaci výnosů, nákladů a výsledků hospodaření.
Sestavuje se za dané období pro hodnocení hospodaření podniku. Samotný pojem výsledovka je vžitým a často používaným alternativním pojmem k oficiálnímu názvu výkaz zisku a ztrát
Ukazatele finanční analýzy – analýzy finančního hospodaření podniku vychází z požadavku úspěšnosti podnikání, které lze vyjádřit takto:
1) Efektivně dosahovat zisk (tzn. Sledovat a hodnotit
výnosovou situaci podniku).

2) Průběžně udržovat finanční stabilitu podniku
(zabezpečovat schopnost placení a finanční nezávislosti
podniku).

Základními cíly analýzy je vystižně formulovat závěry na základě vypočítaných ukazatelů. Dále charakterizujeme ukazatele, které jsou nejčastěji používané při analýze finančního hospodaření podniku.
Výnosová situace – Ve vztahu ke kapitálu hodnotíme výnosovou situaci ukazateli výnosnosti, tj.
rentability kapitálu. Tyto ukazatele patří k nejdůležitějším charakteristikám úspěšnosti v podnikání. Schopnost kapitálu vytvářet zisk vyjadřuje ukazatel

Zisk před zdaněním
Rentability kapitálu = —————————–
pasiva

Dále nás bude jako podnikatele jistě zajímat zejména ukazatel

Zisk před zdaněním
Rentabilita vlastního kapitálu = ———————————
Vlastní jmění
Ve vztahu k prodeji hodnotíme výnosovou situaci ukazatelem

Zisk před zdaněním
Rentabilita tržeb = ——————————
Tržby

Finanční rentabilita – Ve vztahu ke schopnosti placení hodnotíme finanční stabilitu ukazateli
likvidity. Podnik musí za každých okolností dostát svým závazkům. Pro plynulý chod finančních operací je přitom nejdůležitější to, aby podnik byl vždy schopen uhradit své krátkodobé závazky. Schopnost dostát krátkodobým závazkům, která se souhrnně nazývá likvidita, má tedy zřejmě různou kvalitu. Likvidita je schopnost přeměnit majetek v peníze.

Finanční analýza umožňuje získat představu o výsledcích hospodaření podniku. Výnosová situace
podniku se hodnotí na základě ukazatelů rentability kapitálu a rentability výnosů (tržeb), jeho finanční stability pak ukazateli likvidity a zadluženosti.
Vstupní údaje pro finanční analýzu získáváme z účetní evidence, souhrnné údaje jsou obsaženy především ve výsledovce a rozvaze.
Máme-li k dispozici souhrnné údaje, které podnik v návaznosti na účetnictví sestavuje pro přiznání k dani z příjmu a pro statické účely, musíme je pro finanční analýzu sestavit do potřebné formy. To se týká především výsledovky.
Hodnocení výsledků je založeno na ekonomickém srovnávání. Pomocí něho získáváme představu o změnách ekonomických proporcí proti minulému období nebo představu o uplynulém vývoji v časové řadě.

Rozvaha

Rozvaha představuje rekapitulaci aktiv a pasiv (majetku a kapitálu). Sestavuje se pro zjištění stavu ke konci
účetního období. Údaje z rozvahy slouží pro hodnocení hospodaření podniku. Pro účetní uzávěrku, daňové a statické účely se rozvaha sestavuje vždy pro stav 31.12. běžného roku. Rozvaha obsahuje soubor údajů použitelných pro získání představy o majetkové a kapitálové struktuře podniku.