Ekonomie otázky

­ rozpracoval teorii mezní užitečnosti (s W. Jevonsem, C. Mengerem)­ teorie ekonomické rovnováhy­ jádro jeho čisté ekonomie­ tuto teorii založil na předpokladu DOKO­ byl to matematický model – soustava rovnic rovnováhy (vytvořil tradici matematického...

­ podcenil předpoklad ceteris paribus pro zkoumání ekonom. procesů­ W. byl první, kdo se pokusil o strukturování a modelování vzájemného ovlivňování trhů­ vyjádřil vzájemné závislosti mezi všemi ek. subj. a mezi všemi trhy jako...

a) rovnováha spotřebiteleb) rovnováha trhu­ teorie mezní užitečnosti, poptávky a nabídky­ odvodil z mezních užitečností funkce poptávky a funkce nabídky. Do své teorie zahrnul spotřební statky i služby VF (odlišoval výrobní faktory a služby...

­ teorie směny – subjektivní povaha hodnoty a její vztah k mezní užitečnosti. Aby mohl vysvětlit tržní ceny, k tomu potřeboval teorii směny. Započal ji vysvětlením izolované směny – směny mezi dvěma jedinci.­ teorie...

a) předkeynesiánský neoklasicismusb) znovu oživený neoklasicismus (neokonzervatismus)­ myslí se teorie, které vznikají po keynesiánství­ liberální směr (ne zásahy státu do trhu)­ přínos:­ nákladová teorie hodnoty je nahrazena teorií užitečností­ rozdělování je determinováno mezní produktivitou...

­ hodnota statků = subjektivní ocenění statků spotřebitelem­ definoval mezní užitečnost jako užitečnost poslední jednotky statku a ukázal, že užitečnost určuje hodnotu statku. ­ teorie chování spotřebitele – principy, podle kterých si spotřebitel vybírá...

­ WILLIAM STANLEY JEVONS (1835 – 1882)­ pokusil se spojit na stejném principu teorii hodnoty s teorií rozdělování­ rozpracoval teorii mezní užitečnosti­ Teorie politické ekonomie (1871) ­ charakteristické rysy jeho díla:­ hédonismus – motiv...

­ problém alokace omezených zdrojů­ zavedení mezních veličin­ využívání matematického aparátu (Lausannská a Cambridgeská škola)­ revoluce v metodologii (používají se mezní veličiny)Předchůdci marginalistické teorie­ jádrem byla teorie mezní užitečnosti (byla to subjektivní teorií hodnoty...

­ jako první objevil mezní užitečnost­ zkoumal petěrburský paradox – tzv. „spravedlivá hra“ s házením mincí­ zkoumal kolik budou lidi ochotni vsadit a jak dlouho budou ochotni hrát např. v případě, když bude výhra...

­ analyzoval DOKO, monopol. Pochopil, že v DOKO nemůže fa ovlivnit cenu, monopol může svou cenu volit a hledá takovou cenu, při které maximalizuje svůj zisk. Když zkoumal chování monopolu, objevil funkci mezního příjmu...