Ekonomie otázky

Marginalistická revoluce­ rok 1871 – rok marginalistické revoluce­ W. JEVONS a C. MEGER – Rakousko (nezávisle na sobě vydávají v tomto roce svá díla, v nichž nezávisle na sobě formulovali teorii mezní užitečnosti)­ 1874...

­ Marginalisté se soustředili na alokaci omezených zdrojů a věřili, že její analýza je prvořadým úkolem a vlastním předmětem ekonomie. ­ Klasikové nahlíželi na spol. složenou ze společenských tříd – vlastníků půdy, kapitalistů a...

­ M. dělil K na konstantní a variabilní. Variabilní kapitál byly mzdové zálohy, které kapitalistovi umožňovaly zaměstnávat dělníky – „živou práci“. Protože pouze „živá práce“ tvořila novou hodnotu, nazval M. tento kapitál kapitálem variabilním...

­ na teorii výrobní ceny se snažil M. ukázat, že jsou pracovní hodnoty transformovány v ceny. Tímto způsobem se postupně pracovní hodnoty transformovaly v ceny, odrážející jednotnou míru zisku. ­ teorie krizí­ ukazuje kapitalismus...

­ Když kapitalista koupí dělníkovu pracovní sílu za mzdu, jedná se o ekvivalentní směnu – o směnu stejných hodnot. Najímání dělníků za mzdu je podřízeno stejným pravidlům jako všechny ostatní směnné transakce na trhu....

­ rozdíl mezi M. a Ricardem byl v chápání mechanismu, který udržoval mzdu na existenčním minimu. R. je spatřoval v v populačních změnách. M. přístup byl poněkud jiný: využíval pojmu rezervní armáda nezaměstnaných. Rezervní...

­ Právě toto bylo oním místem rozchodu M. s Hengelovým idealistickým pohledem na společnosti a její historii. M. byl materialistou a vždy nahlížel na člověka jako na tvora primárně ekonomického – člověk musí nejprve...

­ Vykořisťování člověka člověkem bude odstraněno teprve tehdy, až zmizí soukromé vlastnictví – to bylo hlavním poselstvím Marxova díla. Právě zrušení soukromého vlastnictví bylo pro něho smyslem a podstatou komunismu – společenského řádu, kde...

­ říkat, že pouze práce tvoří hodnotu, znamenalo tvrdit, že K je neproduktivní. Že je „sterilní“, pokud jde o tvorbu nové hodnoty. M. prohlásil, že novou hodnotu tvoří pouze „živá“ neboli současná práce (např....

­ S. se zabýval úlohou státu v ekonomice a ve společnosti vůbec. Projevoval silný sklon k sociálnímu reformátorství. Pokládal stát za garanta správného vývoje společnosti a intervence státu do hospodářského a společenského života byly...