Vše co student potřebuje vědět
– P. ve své teorii blahobytu navázal na M. pojmy spotřebitelův přebytek a výrobcův přebytek.– „celkový“ spotřebitelův přebytek je součtem individuálních spotřebitelových přebytků– „celkový“ výrobcův přebytek, je součtem individuálních výrobcových přebytků. Výrobcův přebytek měl...
– P. externality představovaly selhání trhu – v případech, kdy existují rozdíly mezi soukromými a společenskými náklady, popř. mezi soukromým a společenským užitkem, trhy neprovádějí efektivní alokaci zdrojů, a proto není dosahováno společenského blahobytu....
– Když sečteme hotovostní zůstatky všech jednotlivců, získává teprve rovnice agregátní podobu: M je celkové množství peněz v oběhu, k je cambridgeský koeficient, který udává, jaké procento ze svých důchodů chtějí lidé v průběhu...
– Interní úspory z rozsahu však představovaly problém – nebyly v souladu s existencí konkurenčních trhů. Jestliže totiž zvětšování velikosti firmy vede k poklesu jednotkových nákladů, budou mít fa tak silnou motivaci k vlastnímu...
– M. odstranil klasické rozlišování hodnoty a tržních cen nahradil jej rozlišením rovnovážné ceny a nerovnovážných cen– M. teorie rovnovážné ceny byl univerzální teorií, která sjednocovala předchozí navzájem „nepřátelské“ hodnotové teorie. M. ukázal, že...
– M. odlišoval marginální firmy a intramarginální firmy. Intramarginální firmy mají k dispozici lepší (efektivnější) VF než marginální fa. Mají např. pronajaté pozemky, které jsou blíže trhu, což snižuje dopravní náklady oproti marginálním firmám,které...
– M. teorie mezní užitečnosti byla kardinalistická. Podle M. člověk dokáže měřit mezní užitečnost statku nepřímo, a sice prostřednictvím peněz. Cena, kterou je kupující ochoten za zboží zaplatit, měří jeho mezní užitečnost. M. zavedl...
– při odvozování poptávky z funkce mezní užitečnosti objevil M. spotřebitelův přebytek.– rozdíl mezi cenou, kterou by byl spotřebitel ochoten zaplatit a cenou, kterou skutečně platí, je „výhodnou spotřebitele“. M. tuto výhodu nazval spotřebitelovým...
– práci– půdu– kapitál– podnikání – Reálný náklad půdy neexistoval, protože existence půdy nebyla spojen as žádnou „újmou“ kohokoli – půda je čistý dar přírody. Podnikání chápal jako práci spojenou se zvláštním talentem, takže...
– M. chápal politickou ekonomii jako vědu o ekonomickém chování člověka. Přestal používat název politická ekonomie a nahradil jej neutrálnějším pojmem ekonomie.– M. sdílel se Smithem jeho optimistickou víru v ekonomický pokrok.– Zásady ekonomie–...
